Práce a zase jenom práce? Aneb jaký je náš život v práci…

Last Updated on 14. 11. 2022 by Lucie Klabanová

Téma práce versus život je na mém seznamu pro blog posty už od začátku. A teď vlastně nevím, jestli se mi do něj vůbec chce. Ono to téma je možná mnohem více psychologické než manažerské. Rozhodně se tady nebudu pouštět do vysvětlování odborných termínů jako je work-life-balance. Na to existuje řada publikací. Spíše vám povím, jak tuto problematiku vnímám já osobně.

Fakt je jeden – práce máme většinou (pokud nepracujete v nějaké „zašívárně“ ;-)) víc, než stíháme. Tak to prostě je. Pamatuji si jako včera na své první zaměstnání, kde mi moje zodpovědnost radila pracovat do roztrhání těla, jen aby vše bylo hotové. A ono nebylo. Skončila jsem po pár měsících kolapsem schovaným za nemoc. Chtěla jsem se vším seknout. Neviděla jsem světlo na konci tunelu.

A pak mi moje šéfová řekla: „Nauč se žít s tím, že nikdy nebudeš mít hotovo.“ Jednoduchá, ale důležitá rada. To byl můj první krok k pochopení důležitosti stanovování priorit.

Samozřejmě jsem ze dne na den nestála mezi dveřmi jakmile „padla“. Ale naučila jsem se nebrat si osobně, že něco musí počkat. Naučila jsem se říkat „NE“ i sama sobě.

Nejdřív se zamysleme nad tím, co je vlastně práce? Asi vás napadne, že je to něco, kam chodíme, abychom vydělali peníze na živobytí. No přiznám se hned – já to tak nemám. Vyzkoušela jsem si několik dobře placených míst, které byly jen na „odsezení“, ale pro mě to nefunguje. Bláznila jsem z toho. Někdo vám možná bude tvrdit, že to je v pohodě, že ho práce sice nebaví, ale je dobře placená, a tak proč by s tím něco dělal.

A já si myslím, že to je první chyba ve work-life-balance principu. Strávit dlouhá léta osm hodin denně někde, kde nás to nebaví a jsme tam jen proto, že se nám na konci měsíce připíšou na účet peníze, je při nejlepším smutné. (Samozřejmě existují jisté životní situace, kdy je to nezbytné, ale to zde teď nechci rozebírat.) A ruku na srdce, opravdu někde, kde vás to nebaví, celých osm hodin poctivě pracujete, nebo tam část času spíše znechuceně „odsedíte“?

Podle mého názoru je každá hodina, možná i minuta, času stráveného v práci, kterou nemáme rádi, nezaplatitelná. Práce ve světě a systému, ve kterém žijeme, je součástí našeho života.

Není to práce a život. Je to náš život a uvnitř něho je práce a vše okolo – naše rodina, koníčky, volný čas. A pokud je to takto, jak můžeme trávit tak velkou část života někde, kde nejsme rádi?

A prosím buďme v tomto pohledu pragmatičtí – samozřejmě v žádné práci nejsou jen ty skvělé a pozitivní věci. Vždy ve všem, co děláme, je i část, která nás nebaví. Vnímám to spíše tak, že spokojení můžeme být tehdy, kdy vidíme hodnotu naší práce, kdy máme radost z toho, co děláme.

Myslíte, že jsou to jen psychologické řeči? Pro mne ne. Mám zkušenost z řadou „podřadných“ (píšu to záměrně v uvozovkách, protože jsou tak vnímané, ač já je tak nevidím) prací. Pracovala jsem ve fabrice na lince. A ano, byla jsem tam spokojená, protože na konci linky sjelo krásné, nablýskané, voňavé auto, které udělá novému majiteli radost. Pracovala jsem jako uklízečka v hotelu. A ano, bavilo mě to, protože když jsem odcházela z pokoje bylo vidět, že tam někdo uklidil a nový host přišel do čistého pokoje. Dnes dělám manažerku a mám radost z toho, když vidím, jak je můj tým spokojený a srší nápady.

Každý jsme jiný. Každému z nás připadá zajímavé a důležité něco jiného. Prosím, najděte ten svůj klíč ke spokojené práci. Není to snadné, ale garantuji vám, že pokud to uděláte, změní vám to život. A zdaleka ne, jen ten pracovní. Ve svém online kurzu nabízím jako bonus tahák na stanovení osobních cílů tak, aby vám pomohli najít to, co je pro vás opravdu důležité a dle toho si svůj čas zorganizovat.

Vše, co dělám do práce, je součástí mého života. Pokud si plánuji priority, plánuji naráz pracovní i soukromé. Mají stejnou důležitost. Nemusím přemýšlet nad tím, že někdy sedím nad prací dlouho do noci, protože to dělám tehdy, pokud je to v danou chvíli moje priorita. Na druhou stranu nemám výčitky svědomí, když potřebuji požádat šéfa o půl dne volna, abych mohla vyřídit nějaké soukromé věci. Jak si správně určit své priority vás naučím v kurzu 12 tipů, jak mít čas pevně ve svých rukou.

Budete namítat, že byste chtěli jít za svým snem, ale prostě se tím neuživíte. Nevěřím. Možná ne hned. Možná budete hodně muset omezit rozpočet, na který jste zvyklí. Budete muset hodně a dlouho makat. Ale je-li to opravdu to, co chcete dělat, co je vaše vášeň, dáte do toho vše, přinese to ovoce.

Samozřejmě buďte realisti, stát se americkým prezidentem, pokud ani neumíte anglicky nebude ten pravý sen. :-)

Nestane se to přes noc ani samo. Nebude to snadné. Budete to mockrát chtít vzdát. Život vám bude házet klacky pod nohy, aby otestoval, jestli to myslíte vážně. Ale když vytrváte a budete si opakovat, proč je to vaším cílem, na konci nebudete zklamaní. Work-life-balance zůstane jen prázdným pojmem.

Práce bude váš život. Váš spokojený život bude také v práci.

Dejte like mojí stránce na facebooku a neuteče vám žádný další článek:

Jsem mentorka, leader a průkopník zlepšování procesů v byznysu. Pomáhám firmám i jednotlivcům hledat efektivní cesty k vytyčeným cílům. Jako autorka online kurzů 12 tipů, jak mít čas pevně ve svých rukou a sebe-mentoringového online kurzu efektivity, time managementu, osobního rozvoje a komunikace jsem už pomohla stovkám klientů získat zpět kontrolu nad svým časem a najít větší pohodu v každodenním životě. Můj e-book 5hvězdičkový šéf pak čerstvým manažerům nabízí praktické tipy, které jim usnadní náročné začátky v nové roli. Make it easy!
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Nejsou nadále ukládány ani jinak zpracovány. Zásady zpracování osobních údajů