Plitvická jezera – co se hodí vědět před jejich návštěvou

Last Updated on 29. 11. 2022 by Lucie Klabanová

V Chorvatsku jsem byla poprvé, když mi bylo pět (a to už je fakt dávno :-)). Už tenkrát moje do Old Shatterhanda zamilovaná mamka mluvila o Plitvických jezerech (možná jí neřekli, že Vinetou už je dotočený :-)). 

Od té doby jsem v Chorvatsku byla zhruba desetkrát nebo patnáctkrát (nějak nejsem schopná to spočítat) a automaticky jsme vždycky říkali: „Tentokrát to nestihneme, ale příště si tu zajížďku na Plitvická jezera uděláme.” Neudělali. 

Až do letoška. Dlouho jsem nemohla vymyslet žádnou aktivitu na prodloužený podzimní víkend, většinu eurovíkendových měst jsme už navštívili (Berlín, Vídeň) a letenky někam dál v tomto termínu byly zbytečně drahé. 

Takže když mě kolegyně požádala, abych zajela do Zagrebu pracovně, napadlo mě, že je příležitost to spojit a konečně vyrazit na Plitvická jezera!

Hodnocení se vyplatí číst

Cesta byla pro tentokrát jasná – autem i vzhledem k pracovní části cesty. Ubytování jsem jako vždy vybrala přes Booking.com. Vzhledem k tomu, že běžně v této době asi davy turistů na Plitvice (narozdíl od léta) nemíří, sehnali jsme skvělý apartmán za ještě lepší cenu. 60 Eur na dvě noci. (Taky jsem se divila :-))

Když vybírám ubytování, krom fotek vždy velmi přihlížím k hodnocení. Sama ho i ve většině případů poskytuji a totéž dělá hromada dalších, takže bývá opravdu vypovídající a dokáže odhalit i to, co není z fotek na první pohled vidět. Třeba klid či ruch v dané oblasti, špatné postele nebo nedostatek kuchyňského vybavení v apartmánu z fotek nepoznáte. 

Já si chtěla užít přírody a klidu, takže jsem hledala něco „odstrčeného”. A to se mi povedlo skvěle. Navíc k vchodu do parku to bylo sotva osm minut autem. 

Vstupenky raději s větším předstihem

Co by mě ale bývalo nenapadlo, byla nutnost pořídit vstupenky do parku delší dobu předem. Samozřejmě mě napadlo, že je lepší zakoupit je online dopředu, protože park limituje počet návštěvníků, kterých je v létě obrovské množství. Ale na podzim? Nicméně předpověď počasí hlásala nádherné skoro letní dny, navíc se jednalo o víkend a tak jsem nezaváhala a týden dopředu lístky pořídila. Už tehdy byly vstupy z vchodu jedna (Plitvice mají dva vstupy) vyprodané a vchod dva měl volné jen některé časy. Ty mi naštěstí vyhovovali, ale přijít o něco déle, možná bych nepochodila. 

Co bylo naopak příjemné překvapení, byla cena. V hlavní sezoně zaplatíte za vstup pro dospělou osobu kolem 260 Kuna (cca 900 Kč), v mimosezoně je to standardně 100 Kuna (děti do sedmi let jsou zdarma). My jsme ale vychytali říjnovou akci (POZOR: v chorvatštině se říjen řekne “listopad”, :-) dost dlouho mi trvalo, než jsem to pochopila, tuhle akční nabídku totiž neměli přeloženou do angličtiny), kdy jsem vstupenku pořídila za 50 Kuna. 

Pár praktických rad k nákupu vstupenek: 

• Nenechávejte nákup vstupenek na poslední chvíli a rozhodně nepočítejte s tím, že přijedete a koupíte. 
• Vstupenky zakoupené online jsou elektronické, přijdou vám do e-mailu (takže pozor na jeho správné vyplnění při objednávce!) a budete si je nejspíš potřebovat vytisknout (i když je možné, že bude stačit ukázat PDF na mobilu).
• Děti do sedmi let v doprovodu dospělé osoby vstupenku nepotřebují. 
• Vstupenky se kupují na konkrétní čas (máte hodinu rozmezí – např. při zakoupení vstupenky na 9:00 máte možnost vstoupit do parku mezi 9:00-10:00) a taky na jeden ze dvou vchodů (Entrance 1 a Entrance 2). Podle čeho vybrat vchod se dočtete níže.  

• Tady je odkaz na oficiální stránky parku, kde je možné elektronické vstupenky koupit: https://np-plitvicka-jezera.hr/en/

Parkování? I to zaplatíte.

Jak už víte, vstupenku máte na daný čas a je třeba dostavit se včas. U obou vchodů jsou velká placená parkoviště. Vyjdou vás na 8 Kuna za hodinu. Nečekejte, že zaparkujete někde poblíž gratis, opravdu není nejmenší šance. Pokud nepůjdete z ubytování pěšky. To se vám může poštěstit pokud si vyberete jeden z hotelů přímo v areálu parku (je jich tam několik). V tom případě počítejte ale s tomu odpovídající cenou za nocleh. 

V oblasti jezdí i nějaký místní autobus do okolních vesnic, ale ten jsem nevyužila, tak nemohu poradit. 

Počítejte s tím, že parkoviště je veliké, ale rozhodně nečekejte vydlážděný a značený prostor. Rozprostírá se v okolních kopcovitých lesích, parkuje se kdekoli mezi stromy. Nepotkáte tu ani nějakého zaměstnance, který by turistům radil, kde jsou volná místa. Sice je vidět snaha udělat cestičky po parkovišti jednosměrné, ale půlka lidí to nerespektuje, takže pokud přijedete v odpoledních hodinách, obrňte se trpělivostí. 

Taky myslete na to, že parkoviště je od samotného vchodu do parku ještě kus vzdáleno, proto rozhodně nejezděte na poslední chvíli. 

Je co objevovat

Celý park se dělí na dolní jezera (to jsou ta, která znáte z Vinetoua) a horní jezera. V areálu je několik navržených tras, které se liší délkou a tím, zda začínají u vchodu jedna nebo dva. Dle toho můžete vybrat i vhodnější vchod. 

Z mé zkušenosti – pokud máte alespoň jeden celý den, je jedno z kterého vchodu vyrazíte, jezera stihnete vidět všechna. 

V parku jezdí po jedné straně z jednoho konce na druhý elektrický autobus. Můžete ho využít libovolně, všemi směry. Totéž platí o lodičkách, které spojují důležité body na největším jezeře Kozjak. Jediné s čím musíte počítat jsou fronty, v závislosti na aktuální návštěvnosti mohou být i dost dlouhé. 

Určitě se předem koukněte na doporučené trasy po parku na této stránce: https://np-plitvicka-jezera.hr/en/plan-your-visit/activities/lake-tour-programmes/

Mějte na paměti, že jezera jsou zprava doleva do kopce (tedy nejvyšší bod je vlevo na mapě) – podle toho si vyberte, zda je vám příjemnější chodit do kopce nebo z kopce. Tuhle informaci jsem nikde předem nenašla. 

Jednotlivé trasy

Zelené trasy A, B, C vedou od vchodu 1, zatímco žluté E, F, H od vchodu 2. Trasa K je nejdelší a je ji možné začít z obou vchodů. 

My jsme měli první den po příjezdu vstupenky až na odpoledne a to od vchodu 2 (jiné už nebyly k dispozici), vybrala jsem tedy trasu E po horních jezerech (délka 2-3hodiny). Tento den byl park naplněný k prasknutí a tak jsme si hned v úvodu vystáli frontu na kraťoučký přesun loďkou z P1 do P2 a pak celou cestu šlapali do kopce.

Kdybych měla lepší informace, mohla jsem zvolit variantu opačným směrem – tedy nejprve vyjet autobusem ze St.2 na St.3 a pak jít z kopce. Na druhou stranu vzhledem k počtu lidí je procházení po úzkých chodnících už tak velmi náročné, když se pak máte vyhýbat, je to někdy dost o nervy. 

Druhý den už nás čas netlačil, lístky jsme měli hned ráno na osmou a navíc byla neděle, což se ukázalo jako skvělá kombinace – méně lidí znamená mnohem větší pohodu. A vzhledem k tomu, že jsem zvolila trasu H, začali jsme delší cestou lodí z P1 do P3, pak jsme prošli větší část dolních jezer z kopce až k velkému vodopádu. Vyvezli se autobusem podél celého parku až do nejvyššího bodu na St. 3 a nakonec se vydali po pravé straně (tedy opačné než den předtím) směrem dolů. Tato trasa vedla méně po dřevěných chodníčcích, i tak jsou ale všechny stezky dost úzké a při větší kumulaci lidí jsme přicházeli o radost z okolní přírody. 

Jak se vybavit na celodenní tůru:

• Rozhodně nezapomeňte pevnou obuv. Na obrázcích se cesty mohou zdát poměrně snadné, ale vzhledem k vlhkosti jsou často kluzké. V keckách s plochou podrážkou vám to dá zabrat. 
• Vybavte se jídlem. Pokud jste jako já zvyklí se najíst v místních podnicích, věřte, že tady nepochodíte. Na trase najdete pouze bufety (v místech stanovišť autobusu) a nic lepšího než obloženou housku a kávu tu nenajdete. Je možné, že v hlavní sezóně je nabídka pestřejší, ale raději na to nespoléhejte, a svačinu si prostě vezměte z domova. 
• Přibalte jednu vrstvu oblečení. Samozřejmě se přizpůsobte předpovědi počasí, ale u vody může být o trochu chladněji než čekáte. 

Co děti? 

Děti do sedmi let mají vstup v doprovodu dospělého celoročně zdarma. Nejsou tu ani žádné závratné tůry, takže to bez problémů zvládnou, pokud jim trasu přizpůsobíte. 

Pokud ale je vaše dítko hodně neposedné, vy si vycházku moc neužijete. Chodníčky jsou v mnoha místech opravdu úzké, bez zábradlí a neposedné pobíhající děti tady nemají mezi davy šanci. 

Ale pokud je pak necháte vydovádět na volných prostorech, určitě zvládnou i spořádaně pochodovat tam, kde jinou možnost nemají. 

Závěrem bych dodala, že národní park Plitvická jezera rozhodně stojí za návštěvu, protože scenérie jsou tu překrásné. Pokud si je ale chcete naplno užít, raději volte méně frekventované období. Možná nebudete mít všechny fotky zalité sluncem, ale zato si vše více vychutnáte a rozhodně ušetříte.

PS.: Jako vždy jsem všechny fotky fotila já na Iphone X.