Velikonoce na Fuerteventuře

Last Updated on 10. 5. 2023 by Lucie Klabanová

Dlouhá tmavá zima mi nedělá dobře, jak už možná víte z článku Doba temna.

A proto se ji vždy snažím proložit výlety za sluncem, do tepla. 

Letos připadly Velikonoce na začátek dubna, což už v řadě jižních zemí Evropy bývá příjemné teplo a nekonečné slunce. Vždy své cesty přizpůsobuji aktuální nabídce a tak letos padla volba na Fuerteventuru, i přesto, že jsme ji navštívili teprve před pár měsíci – na podzim. 

Jaro ale bývá na Kanárských ostrovech poměrně chladné (tedy v porovnání například se zmiňovaným podzimem, i proto jsme se rozhodli více se věnovat cestování a povalování na pláži, jindy pro nás milované, trochu odložit. 

Ostrov Fuerteventura má protáhlý tvar od severu na jih a není nijak rozlehlý – celý ho přejedete za zhruba 2 hodiny. Orientace po ostrově je taky poměrně snadná, vzhledem k tomu, že ostrovem vede v podstatě jedna hlavní silnice/dálnice a pak jen několik dalších. 

K ubytování jsme si vybrali téměř nejjižnější cíp, ale taky jedno z nejhezčích míst na ostrově – Morro Jable. Nachází se u nekonečné pláže Jandía Playa, kde si užijete veškeré přímořské radovánky, a i v době největší turistické špičky si tu s ostatními nebudete šlapat po hlavách. 

Ubytování a doprava

Z cenových důvodů jsme pořídili celý zájezd od Invia (ano, skutečně vyšla koupě celého zájezdu levněji než zajišťovat si hotel + letenku na vlastní pěst, což ovšem nemusí platit vždy, zejména v sezóně ne) a tak zbývalo jen zajistit půjčení auta. Už v minulých postech (např. v blogu o Mallorce) jsem doporučovala firmu Goldcar. Ceny jsou levnější než v půjčovnách zvučných jmen a to i s příplatkem za Key&Go. V jeho ceně máte nejen kompletní pojištění bez spoluúčasti, což doporučuji zařídit vždy (žádná blokace obřích částek na vaší kreditce a žádné handrkování ohledně toho, jestli tam ten škrábanec už byl nebo ne), ale taky velmi pohodlné vyzvednutí klíčů z automatu, bez zbytečných front a papírování. Veškeré odbavení proběhne předem online a vy na letišti v automatu jen vyzvednete klíče a instrukce, kde je auto zaparkované. To vám leckdy může ušetřit i hodinu času. 

Naložili jsme kufry, sedli do auta a po zhruba hodince už jsme v Morro Jable mohli pozorovat moře i maják rovnou z pokoje. 

Ubytovaní jsme byli v hotelu Jandía Playa, který ale nemůžu s klidným svědomím doporučit. Hotel byl příliš velký a plný anglických turistů, což tak nějak znemožňovalo, aby se dařil být uklizený a klidný. O Wifi si v hotelu (a to včetně loby) můžete nechat spíš jen zdát (bez dat bych asi vážně nezvládla nic) a personál není nějak extra usměvavý a příjemný. Pokoje jsou sice prostorné, ale řekněme spíš unavené. 

S klidným svědomím naopak můžu doporučit hotel Buganvilla, kde jsme byli ubytovaní při minulé cestě. Nachází se navíc blíže nákupním možnostem, a všechno v něm bylo opravdu skvělé a na úrovni. Možná tím, že hotel je menší, navštěvovaný spíše německou klientelou byl z mého pohledu naprosto dokonalý a není, co bych mu mohla vytknout. Ráda bych se v něm bývala ubytovala i tentokrát, ale v našem termínu byla cena zbytečně vysoká.

I když teploty dosahovaly cca 25-27 stupňů, jak už název ostrova napovídá, že silný vítr v podstatě nikdy neustával, a tudíž pocitová teplota nebyla dost vysoká na ležení u moře. Zato byla perfektní na cestování. Hned další den jsme se tedy vydali prozkoumat krásy a pamětihodnosti ostrova.

Při řízení po Fuerteventuře můžete mít chvílemi pocit, že jedete téměř měsíční krajinou – jen písek, skály, kopce, žádné stromy, zeleň. Ten pohled má ale nesporné kouzlo. 

Museo del Queso Majorero – Antigua

Kousek za městečkem Antigua se nachází muzeum. Najdete tu jednak zachovalý původní mlýn, jakých dřív na ostrově byla spousta. Dále je zde muzeum výroby lokálního sýra, nazvaného Queso Majorero. Trochu zklamáním bylo, že zde není skutečná výroba, kde byste si proces mohli „osahat”. Nicméně výstava je audiovizuální, takže děti si „tlapkání” po tabletech opravdu užijí. :-) 

V neposlední řadě je zde i výstava o původu ostrova. Zajímavé je, že se vlastně dodnes neví jistě, jak Fuerteventura vznikla. Dozvíte se zde všechny tři možné teorie. 

Za původním domem, ve kterém se výstava nachází, navíc najdete zajímavou zahradu plnou kaktusů. Takhle velké u nás doma rozhodně nenajdete. 

Los Molinos – Tiscamanita

Pokud si stejně jako my koupíte kombinovanou vstupenku (kterou vám nabídnou na pokladně), pak vyražte i do druhé zastávky v rámci vstupného, která se nachází jen cca 10 km daleko – Los Molinos v městečku Tiscamanita. Najdete zde další mlýn spolu s expozicí, jak se vyráběla mouka zvaná Gofio, z opražené kukuřice. Mouku smíchanou s vodou a cukrem vám dokonce dají ochutnat.

Aloe Vera

Po cestě jistě narazíte na některou z farem zpracovávajících Aloe Vera. My jsme navštívili tu kousek za Tiscamanitou. Aloe Vera má prokazatelně velmi blahodárné účinky na pleť i vlasy a přidává se do velké řady kosmetických produktů. Většinou zdarma vás při takové návštěvě provedou svou výrobou (my jsme zde bohužel byly v době pracovního volna) a samozřejmě vám nabídnou vlastní produkty. Ty jsou povětšinou čiště přírodní, bez konzervantů, ale cena není nejnižší. I tak se ale jedná o velmi praktický suvenýr z tohoto ostrova. 

Corralejo

Na severu ostrova leží město Corralejo, kolem kterého se nachází přírodní park Corralejo Natural Park. Je plný nádherných pláží, fotogenických písečných dun a křišťálově čistého moře. Park je chráněnou oblastí, proto prosím dbejte toho, kam se chodit smí a kam ne, neukáznění turisté moc nepomáhají zachovat tuhle krásu pro budoucí generace. 

I samotné městečko Corralejo je fajn výletním místem. Spousta restaurací a kaváren přímo u moře nabízí tu nej relaxaci u dobré kávy a fresh pomerančového džusu. 

La Oliva

V centrální oblasti ostrova se nachází historické městečko La Oliva, které je podle průvodců jednou z nejdoporučovanějších turistických destinací. My jsme jej nicméně zastihli nějak podivně vylidněné, snad kvůli svátkům, a tak na mě bůhvíjaký dojem nezanechalo. Dokonce i původní Colonels House byl v rekonstrukci. 

Las Salinas del Carmen

Další součásti multi vstupenky (termín návštěvy není nijak omezen, můžete tedy jednotlivé destinace absolvovat ve více dnech) byla návštěva Salinas del Carmen, které se nachází nedaleko letiště v Puerto del Rosario.

Původní forma získávání soli je zde až na drobnou automatizaci stále dodržována. Mezi salinami se můžete procházet a vidět tak jednotlivé fáze čištění mořské vody i jejího vysychání až na krásnou sněhobílou sůl. Tu si samozřejmě můžete koupit i jako další užitečný suvenýr v obchůdku přímo v salinách. 

La Pared

Patříte-li mezi vášnivé surfaře, místo zvané La Pared je přesně pro vás. Nachází se na západní straně ostrova, kde jsou ideální podmínky pro surfování. My jsme si pouze užili přenádherné výhledy během procházky po útesech. 

Punta de Jandía

Jakožto milovník majáků mě nalákala návštěva nejjižnějšího místa na ostrově označeného jako Punta de Jandía, kde podle mapy jeden maják je. Na mapě se to nezdálo tak daleko. Trochu mě překvapilo, že mi navigace oněch necelých 30 km vyhodnotila na téměř hodinu jízdy. V zápětí jsem měla pochopit. Ač cesta v mapě vypadala jako silnice, bohužel se jednalo jen o udusanou cestu přes kameny a kopce, samá zatáčka, bez svodidel či silničního značení. Proto jsme rychle přehodnotili plán zůstat na majáku až do západu slunce, protože cesta zpět potmě by byla příliš dobrodružná. :-D Navíc vzhledem k extrémnímu větru se nám sotva podařilo vystoupit z auta a udělat pár fotek. 

 Ajuy

Další místo, které najdete snad ve všech průvodcích je Ajuy. Nachází se také na západním pobřeží, trochu více na sever od La Pared. Dechberoucí černá pláž a okolní útesy jsou skutečně fotogenické. Po útesu můžete jít menší trek až k mořské jeskyni. Musíte ale počítat s tím, že tohle místo je turisticky vyhlášené, proto s davem lidí trochu ztratí kouzlo nedotčené přírody. 

Betancuria

Tohle zachovalé historické městečko je opět turistickým lákadlem. Ulice i domky jsou opravdu krásně opravené a působí autenticky, nicméně na nás už bylo příliš plné lidí a tak jsme si jej jen zběžně prohlédli a raději vyrazili dál. 

Co mě ale opravdu nadchlo byla cesta směrem z/do Betancurie od Pájara (FV30). Silnice vede serpentýnami přes kopce, opět onou měsíční krajinou. Kromě krásných výhledů (rozhodně zastavujte na všech k focení vyhrazených místech, kterých je po cestě několik) je taky opravdovým požitkem pro řízení. Tedy pokud jste zdatní řidiči :-)

Silnice je totiž hodně úzká, vedená nad srázem, místo svodidel jen na pohled pěkné na bílo natřené kameny (jestli by vydrželi náraz auta bych fakt nechtěla zkoušet), takže jakmile potkáte autobus (ano, jezdí tudy i zájezdové autobusy!) hlavně zachovejte chladnou hlavu. Pouze pro pevné nervy! (Jedna řidička jedoucí přede mnou auto hned na prvním odpočívadle odstavila a vypadala, že dál už nepojede :-D)

Puerto del Rosario

Hlavní město ostrova není asi ničím extra význačné. Nicméně příjemnou procházku před odletem jsme zvládli. Dali jsme si poslední čerstvý pomerančový fresh, prohlédli si obří zaoceánskou loď, která právě vypouštěla ze svých útrob ty tisíce lidí a pak už se v klidu vydali na letiště. 

Zkrátka fajn týden, kdy jsme zvládli pohodovou poznávačku, načerpali trochu energie ze sluníčka a příjemně si odpočinuli. A cestou domů už jsme začali diskutovat, na který z Kanárských ostrovů zavítáme příště. ;-)