Last Updated on 21. 9. 2021 by Lucie Klabanová
(For english version of the post click here.)
Každý den ráno většina z nás vstane a jde do kanceláře. Tam strávíme nejméně osm hodin (ne-li více) – tedy velkou část dne. To je vlastně víc, než kolik strávíme denně s rodinou.
Všichni jsme lidé, mezi lidmi vznikají vztahy. Každý jsme jiný, proto i vztahy mezi různými lidmi jsou různé. Ale ať už chceme nebo ne, vztah s naším šéfem na nás má velký vliv. Přeci jen trávíme v práci hromadu času a šéf, stejně jako kolegové, jsou jeho součástí.
Pokud je váš šéf 5hvězdičkovým šéfem, tuhle zodpovědnost si uvědomuje. A může tak iniciovat jeho správné budování a rozvoj.
Ale co když váš šéf na nějaké vztahy nemyslí? Co když ho lidé nezajímají a nechce se tím vůbec zabývat.
A ještě hůře – co když sám vše spíše ničí?
V průzkumu, který jsem dělala pro svůj e-book vyšlo poměrně jasně, že více než polovina lidí je demotivovaná právě špatnými vztahy na pracovišti, hlavně s nadřízeným.
Šéfové jsou jako rodiče – na řízení lidí neexistuje stoprocentní manuál, stejně jako neexistuje na rodičovství. Každý se s tím musí poprat. Prostě zkoušet. A přitom samozřejmě udělá chyby.
Pak už je jen otázka, jestli své chyby objeví, pojmenuje a poučí se z nich. A nebo je opakuje.
A teď se na to podívejme z vaší strany. Pracujete pod ním, takže existuje jistá daná hierarchie a vy víte, že tenhle člověk je váš nadřízený.
Ale co když:
Možná se divíte, ale tohle všechno opravdu jsou příklady bossingu na pracovišti. (Význam slova: Bossing je psychická šikana v zaměstnání, které se dopouští na svém podřízeném nadřízený pracovník. Viz definice z Wikipedia.) Zneužívání v práci tedy zdaleka neznamená pouze sexuální obtěžování. (Já ho sem úmyslně nezařazuji, pevně doufám, že se to nikomu z vás nestalo a pokud ano, prosím řešte to ihned s úřady či policií.)
Jenže co s tím?
Zejména v našem světě, kde jsme občas utlačovaní, říct svůj názor není podporováno, máme strach z jakéhokoli vykročení z řady?
Opakuji to pořád dokola, základem je komunikace.
Pokud váš šéf opakovaně dělá něco z výše uvedených bodů, což vám samozřejmě ubližuje, je potřeba to řešit. Důsledky bossingu můžou být velmi závažné a proto včasná obrana je nezbytná. Je nezbytné o tom mluvit.
Správný šéf by měl takovéhle rozhovory iniciovat. Měl by chtít získat zpětnou vazbu sám na sebe. Ale pokud to nedělá, nezbývá než abyste iniciativu převzali vy.
Prostě mu to řekněte. Ale pozor, jako vždy platí, že je potřeba se na podobný rozhovor dobře připravit. To JAK to sdělíte může mít zásadní vliv na to, zda bude vše přijato nebo ne.
Máte to za sebou? GRATULUJI! Udělali jste veliký krok k prosazení radikální otevřenosti ve vaší firmě. (Viz knížka Radikální otevřenost od Kim Scott.)
Tím to ale nekončí. Nyní musíte vyhodnotit dvě věci:
Pokud už na schůzce reaguje váš šéf nepřiměřeně, nechce si vás vyslechnout, je vulgární, zlý a tak podobně, je mi to líto, ale u tohohle šéfa ničeho nedosáhnete. Pak si zvažte, jak dlouho ještě chcete bossing snášet a jestli / jak dlouho vám to stojí za to. Změnit práci můžete kdykoli. Myslete na to, že po téhle schůzce možná ze vzteku ještě přitvrdí.
Je-li reakce na schůzce v pořádku, šéf jeví zájem o vás i vaše vnímání jeho chování, souhlasí s tím, že se pokusí některé věci změnit, jste na dobré cestě. Teď už záleží, jak se to bude vyvíjet dál. Jsme jen lidé a tak ani váš šéf zítra nebude někdo jiný, než byl doteď. Ale pokud si dává větší pozor v různých situacích, které jste spolu prodiskutovali, snaží se k vám chovat lépe, gratuluji podruhé! Nejen že jste zlepšili vlastní situaci v zaměstnání, ale s největší pravděpodobností jste pomohli i některým současným či budoucím kolegům, aby podobný problém nezažívali. A vašemu šéfovi stát se lepším šéfem.
Když se ale po všech slibech o snahu něco změnit nic nezmění, jste tam kde jste byli. Vlastně ne, teď už víte, že chování vašeho šéfa není “nechtěné”, ale vědomé. Takže stejně jako výše – zvažte si jestli vám to stojí za to, nechat to tak být. Jestli vás to ničí natolik, že to má vliv na váš žívot, vaše zdraví. A pokud ano – utíkejte.
Existuje řada doporučení, jak lze bossing řešit oficiálně – ať už interně ve větších korporátech, nebo na veřejných místech. Chcete-li se i do toho pustit, neváhejte googlovat. Ale dobře si rozmyslete, jestli vám to stojí za to. Psychická náročnost je už tak veliká, že další vypětí, kterému budete vystaveni při dokazování bossingu , může být už příliš. Tím vás ale rozhodně neodrazuji! Pokud se na to cítíte, jděte do toho, bossing oznamte a stížnost na nadřízeného podejte.
Stejně jako jakékoli zneužívání i bossing má vliv na psychiku, sebevnímání i zdraví člověka. Nedopusťte, abyste se nechali zahnat do kouta. Žádná práce na světě nestojí za zdravotní či psychické problémy.
Dejte like mojí stránce na facebooku a neuteče vám žádný další článek: