Téma práce versus život je na mém seznamu pro blog posty už od začátku. A teď vlastně nevím, jestli se mi do něj vůbec chce. Ono to téma je možná mnohem více psychologické než manažerské. Rozhodně se tady nebudu pouštět do vysvětlování odborných termínů jako je work-life-balance. Na to existuje řada publikací. Spíše vám povím, jak tuto problematiku vnímám já...
Hlavu mám jako balón. Pořád si omílám dokola, co musím udělat, co nesmím zapomenout. Často mám na začátku pocit, že je to horší, než to pak ve skutečnosti je. Úkoly, úkoly, úkoly. Hrnou se na nás ze všech stran. V práci za námi každých pět minut přijde šéf nebo kolega, že je ještě potřeba udělat to a tamto. Doma musíme...
Když jsem před nedávnem na schůzi obchodního oddělení vyrukovala s tím, že je třeba předělat klasifikaci zákazníků, všichni naprosto neskrývaně kroutili očima :-) Většina obchodníků je nadšeným lovcem nových zákazníků. Jak by ne, jsou placení za obrat a každý nový zákazník rovná se nový příjem do jejich kapsy. Ale není zákazník jako zákazník. Možná jich vaše firma má desítky, stovky...
Nedávno za mnou přišel kolega se zoufalým výrazem. Se slovy: „Já se na to snad vy…“ mi odvyprávěl nečekanou situaci, která ho zaskočila. Jeho podřízený, kterého s velkou pompou nedávno přijal jako šéfa týmu, dostal lepší nabídku. A ne ledajakou, rovnou u našeho největšího zákazníka. Celý zhroucený si stěžoval, že bude muset to půlroční kolečko absolvovat znova, ztratí půlroku výsledků...
Lucie Klabanová