Jsem bez práce, bez příjmů, je se mnou amen

Délka: 3 min

Last Updated on 22. 9. 2021 by Lucie Klabanová

Na jaře, když jsme v plné rychlosti rozjetého vlaku života narazili do betonové zdi jménem pandemie Covid jsem napsala článek o času v době pandemie a mých osobních lekcích. Tehdy jsem v dané situaci vnímala spoustu pozitiv a mám dojem, že i řada lidí kolem mě si to násilné zklidnění vlastně vychutnávala. (Tedy až po tom, co jsem si prošla hlubokou propastí pocitu nejistoty v úplných počátcích.) 

Bylo to vlastně fajn uvědomění. Zklidnění. Trochu i pohoda. Prostě jsme zvolnili a věřili, že za pár měsíců bude vše při starém. 

Je to 10 měsíců. A není to při starém. A dlouho ještě nebude. Teď už to víme. A bohužel velká hromada lidí to už pocítila na vlastní kůži. 

Nezaměstnanost v naší malé zemičce byla na začátku roku 2020 na úrovni cca 2,5% – nejnižší co si pamatuji. A vlastně i hluboko pod normálem (tzv. přezaměstnanost). Každý kdo chtěl, práci našel v podstatě okamžitě. Sehnat zaměstnance byl pro firmu nadlidský úkol. Nebo stál dotyčný přehnaně mnoho peněz. 

V takové situaci je jasné, že lidi začínají mít pocit, že si zaslouží vyšší platy, chtějí méně pracovat, nechtějí snášet ani drobné nedostatky, které do té doby v práci přehlíželi. 

Teď je situace jiná. Hromada lidí, primárně z oblasti cestovního ruchu, ale zdaleka nejen, o práci přišla. Statistická čísla to ještě nereflektují, protože tihle lidé dostali povětšinou odstupné a tudíž se v číslech na úřadě práce objeví až se zpožděním, ale jsou tu. 

Na začátku to bylo fajn. Odstupné zajistilo několik měsíců „placeného volna” a navíc bylo léto. Ono se v září něco najde. 

A ouha. 

Situace je spíše horší než lepší, což jsme si přáli. O práci přicházejí další, ekonomika je střídavě hodně, hodně utlumená, lidi začínají šetřit a tím celou krizi vlastně ještě prohlubují. Konec už je doufejme v dohlednu, ale ještě dalších pár měsíců to bude trvat. A škody budou pokračovat. 

Nechci tu probírat ekonomickou stránku celé věci, chci jen nastínit pozadí naší psychické stránky. 

Vídám kolem sebe lidi, kteří se už dostali do věčného kolečka:

jsem v koncích, protože nemám práci => kolem není žádná práce => nenajdu si práci => jsem k ničemu => peníze ubývají/docházejí => jsem v koncích

Co se jim děje v hlavě? Možná víc v podvědomí než vědomí? 

STRACH. 

Ten opravdický, prapůvodní strach o život. 

Nemít práci = nemít peníze = umřít hlady. 

Tohle je vzorec, který v sobě máme. Ať se nám to líbí nebo ne a i když většina z nás nikdy reálně takovouhle extrémní situaci nezažila, pořád tam je. 

Funguje v takzvané amygdale, což je část mozku zodpovědná mimo jiné za reakce na uložené paměťové stopy spojené s emocí. A ty  nemusí být zdaleka jen naše, protože například i přečtením knížky, která ve vás emoci vyvolala si tvoříte takovou stopu. 

Proč vám tady o tom ale píšu? 

S jediným cílem – pomoci vám uvědomit si, že situace pravděpodobně není tak černá, jak se vám možná zdá. Vaše vnímání je nejspíše ovlivněné strachem, hromadou strachu, který je kolem nás už řadu měsíců. A pokud jste právě teď v takové situaci, kdy nejistota živobytí už neodbytně klepe na vaše dveře, možná jste se posunuli na další úroveň strachu. 

Já nejsem na boj se strachem nějaký odborník. Sama se s ním potýkám v různých formách poměrně často. I když v téhle bytostní situaci naštěstí nejsem nyní, ve svém životě jsem ji už zažila. A proto si myslím, že uvědomění si je vlastně na půl cesty k vítězství.

Zkuste se na celou věc podívat trochu z nadhledu, realističtěji. Zkuste ten strach na chvíli vypnout a celou věc zhodnotit. Snad uvidíte, že není třeba házet flintu do žita. 

Můžete zkusit i nějaké alternativní způsoby zpracování strachu – třeba meditaci, arteterapii…

Najděte věci, za které jste vděční a na ty se soustřeďte. Máte partnera, který je vám oporou? Máte kde bydlet? Když bude nejhůř máte kolem sebe přátele, na které se můžete spolehnout? 

Pociťujte vděčnost, protože člověk nikdy nemá vše a teprve když to ztratí, zjistí, co vlastně měl. 

A hlavně, nevzdávejte to. Najděte ten kopanec, který vás posune zpátky do snahy to změnit. Třeba hledat novou práci nebo jiný zdroj příjmu. Určitě to nakonec klapne!

A za pár měsíců snad budeme všichni na tuhle dobu vzpomínat jen jako na lekci, která nám měla dovolit si některé věci UVĚDOMIT.

Jsem mentorka a leader. Pomáhám lidem kolem sebe najít jistotu, že mohou zvládnout vše, co je pro ně důležité. Ukazuji jim, že můžou být dobrými manažery, rodiči i mít čas sami pro sebe. Učím je správně určovat priority, organizovat čas a vést podřízené, spolupracovníky i rodinu tak, aby měli ze života radost.

Jsem autorkou online kurzu 12 tipů, jak mít čas pevně ve svých rukou

Pokud nemáte na kurz právě teď čas, tak si alespoň stáhněte zdarma Rychlý tahák pro lepší time management.

A pokud naopak už teď víte, že chcete jít mnohem víc do hloubky a podívat se na svou celkovou spokojenost, pak vás možná  zaujme můj komplexní sebe-mentoringový online kurz efektivity, time managementu, osobního rozvoje a komunikace. 

Napsala jsem pro vás také stručný e-book zdarma 9 tipů, jak být skvělým šéfem, který si také můžete stáhnout zdarma.

Jak si poradit se všemi situacemi v roli čerstvého šéfa, jak mít spokojený tým se můžete dočíst v e-booku 5hvězdičkový šéf. Dozvíte se, že to je snazší, než si myslíte. Ale také, že na maličkostech záleží.

Více o mně se můžete dozvědět tady >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Nejsou nadále ukládány ani jinak zpracovány. Zásady zpracování osobních údajů

  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Potkáme se na Facebooku:
  • Najdete mě i na Instagramu:
  • Získejte zdarma Tahák pro lepší time management
  • Získejte zdarma e-book 9 tipů, jak být skvělým šéfem