Last Updated on 28. 3. 2022 by Lucie Klabanová
Letošní jarní prázdniny jsme se rozhodli vydat do Andalusie. V poslední době jsme si zvykli přivolávat jaro tím, že vyrazíme na jih, kde je už příjemné teplo a hromada sluníčka. Letenky do Malagy byly i letos za příjemných pár tisíc. A ostatně i všechny ostatní náklady jsou v mimo sezonu násobně nižší. Z mé zkušenosti například pronájem auta stojí cca 50 % toho, kolik zaplatíte v sezoně.
V Andalusii jsem byla před dvaceti lety, když ještě nebyla zdaleka tak objevená západními turisty a investory do nemovitostí jako nyní. Tehdy byla tahle oblast na první pohled chudou oblastí. Na druhou stranu měla svou silnou kulturu a jedinečnost. Při pohledu na mapu a Google Earth mi ale bylo jasné, že dnes je už tahle lokalita něčím zcela jiným: vysoké bytové komplexy, pás kolem moře v podstatě kompletně zastavěný, těžko najít kousek nedotčené přírody.
Možná proto jsem návštěvu téhle oblasti dost dlouho odkládala. A když už na ní došlo, snažila jsem se hledat něco trochu jiného.
Ti z vás, co mě čtou pravidelně, vědí, že v naprosté většině najdu ubytování přes booking.com. Tentokrát ale tahle platforma nabízela příliš jednotvárné ubytování, a já prostě nechtěla do „paneláku”. Pak jsem ale narazila na stránku ruralidays.com. Tahle stránka nabízí, jak už název napovídá, venkovské domy, většinou ve vesničkách dále od onoho hustě zalidněného pobřežního pásu.
Dům, který jsem vybrala byl téměř na vrcholu kopce, nad vesničkou Torrox a byla to klasická horská chata, vkusně přeměněná na pohodlné moderní ubytování (ano, tekla tam teplá voda :-)) se zachováním rurálního rázu. A jako bonus nabízela skvostný výhled do kopců i na moře.
Takovéto ubytování má samozřejmě jisté nevýhody. Pro někoho to může být vzdálenost a drncavá příjezdová cesta v kopcích, která může být pro nezkušené řidiče docela výzva. To vše se ale z mého pohledu bohatě vyplatí – nejen díky skvostnému výhledu, božskému klidu, ale i možnosti zatopit si v klasických kamnech, což je v chladných březnových nocích skutečně k nezaplacení. (Ve španělsku mají domy málokdy topení.)
Tahle dovolená měla být hlavně odpočinková, proto jsem příliš nevyhledávala turistické atrakce a „místa, která nesmíte vynechat”. Cílem bylo prostě si užít slunce a dýchat přímořský vzduch.
Počasí nám nakonec hodně nepřálo. Dokonce jsme zažili písečnou bouři, které se tu říká „calima”. Obvykle se tenhle úkaz, kdy se písek ze Sahary prudkým prouděným větru dostane až do Evropy, objevuje na Kanárských ostrovech, výjimečně pak také v pevninském Španělsku. My jsme si tenhle jev zažili opravdu v plné síle. Celý den byl vzduch zcela plný oranžového písku, téměř nulová viditelnost a velmi těžko se dýchalo (díky za roušky). Nemluvě o tom, že když zapršelo, ten jemňoučký sytě oranžový písek se ve velké vrstvě proměnil v téměř nesmytelné blátíčko. Následky pak Španělé uklízeli řadu dní, protože písečný prach se zachytil naprosto všude – včetně bílých fasád a spár chodníků.
Nicméně i tak jsme využili dny, kdy bylo trochu příjemnější počasí, i když často proměnlivé, a vyrazili poznávat okolí.
Výhodou již zmiňované zalidněnosti podél pobřeží, je téměř nikde nekončící přímořská promenáda. Najdete ji v podstatě podél celého pobřeží. Tam, kde je více ubytovacích kapacit, je i promenáda více živá a najdete na ní spoustu kaváren, restaurací a zmrzlináren. Mějte na paměti, že mimosezonu je jich většina zavřená, ale na nějakou otevřenou při příjemné procházce podél moře vždy narazíte.
Historické městečko, kde najdete nejen přímořskou promenádu, Balcón de Europa, ale i krásné úzké uličky původního „puebla”, s příjemnou atmosférou krámků a restaurací. Všímejte si pěkně udržovaných původních domů po stranách úzkých dlážděných ulic.
Na kraji Nerji je také zachovalý viadukt, nachází se hned u silnice a hned u něj je možnost zastavit a vyfotit si ho.
A ještě pár kilometrů za Nerjou je místo zvané Cerro Gordo. V mapy.cz najdete kolem tohoto místa krátkou i dlouhou vyznačenou vycházkovou trasu. Rozhodněte tam zavítejte, výhledy jsou odtud opravdu krásné.
Když už nás přepadla calima, hledala jsem nějakou vnitřní aktivitu. Na kraji Nerja se nachází krásné veliké jeskyně Cuevas de Nerja. Výhodou je, že si je můžete projít sami, bez průvodce. Stačí si stáhnout aplikaci s audio průvodcem a pak už podle čísel procházíte areálem jeskyní tak, jak je vám libo. Nabízí dokonce variantu pro děti, kdy jim pěkně vysvětlují, k čemu je dobré jeskyně zkoumat.
Prostor jeskyní je opravdu velký, takže se tam dav poměrně ztratí. A jen doporučení – na rozdíl od většiny jeskyní, které jsem v minulosti navštívila, je v této opravdu teplo. V březnu tam bylo popravdě spíš tepleji než venku. Takže není třeba se příliš nabalovat, jako jsem to udělala já. :-)
Horské vesničky jsou za mě číslo jedna. Torrox jsme měli kousek od domu, a tak jsme si ho samozřejmě taky prošli. Ale Frigilliana byla láska na první pohled. Vesnička se nachází v prudkých kopcích, připravte se na chození nahoru a dolů. Bílé domy v úzkých uličkách s hromadou květin, které zpříjemňují zejména v létě klima.
My jsme si krom samotného městečka udělali i výšlap na vyznačenou vyhlídku na kopci. Po cestě na nás z jednoho okna vykoukl osel a trochu nás vyděsil. 😊 Výhledy z cesty jsou nádherné a rozhodně si je nenechte ujít a pokud máte rádi turistiku, můžete tady v okolí nachodit desítky kilometrů.
Bylo by divné být v Andalusii a nenavštívit tohle typicky andaluské město. V jeho uličkách si rozhodně užijete typickou andaluskou atmosféru, i když na můj vkus až moc přizpůsobenou turistům. Nicméně pokud si chcete vychutnat tapas nebo typické španělské seafood, tady máte nespočet možností. A pokud se vám podaří ještě zajít na flamenco show (což se mě tentokrát bohužel nepodařilo), andaluská atmosféra je zaručena.
Do akvária jsme se vydali spíš z důvodu nouze, protože celý den hodně pršelo. Dětem se určitě bude líbit, za mě to bylo spíše zklamání, protože Sealife jsme už navštívili v Berlíně i Vídni a tohle bylo o dost menší i chudší.
Co jsme nestihli a určitě by stálo za to?
Navštívila jsem ji před dvaceti lety a byla jsem z celého komplexu nadšená. Bohužel počasí nám nepřálo, a tak jsem si tento celodenní výlet nechala tentokrát ujít.
I samotné město Granada, poblíž nějž se Alhambra nachází, by stálo za návštěvu.
Rondu jsem našla ve většině průvodců a přišla mi velmi fotogenická. Pro mě na wishlistu pro příště.
A mimochodem víte, proč tak ráda cestuji? Proto, abych se zase mohla těšit domů. :-)
Vážně. Něco na tom bude. Říká se, že si začneme vážit toho, co máme teprve když je ztratíme. A teprve když odjedu z domova, i když třeba do krásných míst, o to víc jsem pak vděčná za svůj domov. A tak si v letadle sepisuju tenhle text a těším se domů.