Last Updated on 14. 11. 2022 by Lucie Klabanová
Většinou říkám, že největším problémem time managementu jsou „rušiče” – sociální sítě, oznámení o příchozích e-mailech a tak dál.
Ale dnes mi to došlo! Tohle není ten hlavní problém.
Není to ani neschopnost mít jasno ve vlastních prioritách, jak občas některé lidi podezřívám.
Hlavním ničitelem našeho time managementu jsou ti, kteří se nám naše priority snaží přestavět dle vlastního uvážení.
Můžete být mistrem plánování, a přesto se vám to přihodí. I já sama sebe za pokročilého plánovače považuji. V prioritách mám jasno – jak v těch dlouhodobých, tak i krátkodobých. Pokud se mě dnes zeptáte, budu schopná vám na 80% říct, čím se budu zabývat v příštích dnech a týdnech.
A přesto se mi to stává. Najednou se zaseknu a říkám si: „Co to teď dělám?” Prostě se přistihnu, jak pracuji na něčem, co vůbec v mém plánu nebylo a vlastně to ani není to, co bych zrovna teď dělat měla – pokud tedy čistě racionálně proženu onu aktivititu svým prioritním posuzovacím systémem a vhodně ji naplánuji.
Tak jak se to stane?
Existují lidé, kteří tak nějak nenápadně naše priority upozadí. Prostě velmi šikovně, i když možná často nevědomky a neúmyslně, „vecpou” své úkoly mezi ty naše. Pokud na to včas nepřijdeme, zjistíme s hrůzou na konci pracovní doby, že jsme neudělali nic z toho, co jsme měli a tudíž už zase nestíháme.
Já sama na svém time managementu pracuji už hodně let, pořád se učím. Vlastními chybami i tím, co vidím kolem sebe. A došla jsem k jednoduchému závěru:
Pokud chceme být v životě spokojení, musíme pracovat na tom, abychom svůj čas trávili tak, jak sami chceme. Ale někdy je to vážně velká dřina!