Jak přeměnit skvělý nápad v reálný plán?

Last Updated on 26. 2. 2024 by Lucie Klabanová

Když jsem začala psát tenhle článek, otevřela prázdnou stránku ve Wordu a první věta ne a ne přijít. Téma bylo jasné, jen jsem nevěděla, jak začít. Tak jsem položila otázku umělé inteligenci:

Kolik vjemů a informací člověk v dnešní době musí vstřebat?

Tohle mi ChatGPT 4 odpověděla:

Otázka, kolik vjemů a informací člověk v dnešní době musí vstřebat, není jednoduchá. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují to, co a jak vnímáme, jako například naše smysly, zájmy, pozornost, paměť, emoce, kontext, zdroje informací a další. Někteří lidé mohou vnímat více než jiní, nebo se mohou soustředit na různé aspekty reality.

Podle některých odhadů je průměrný člověk vystaven asi 34 GB dat denně, což odpovídá asi 100 000 slovům nebo 12 hodinám videa. (Zdroj Wikipedia) To je ale jen hrubý údaj, který nezohledňuje kvalitu, relevanci, pravdivost nebo užitečnost informací. Navíc ne všechny informace, které jsou nám dostupné, jsou pro nás důležité nebo zajímavé. Musíme být schopni rozlišovat mezi tím, co potřebujeme vědět, a tím, co je jen zbytečný šum.

…

Také bychom měli být kritičtí a opatrní při konzumaci informací, které nám nabízí různá média, sociální sítě, reklamy, nebo dokonce umělá inteligence. Některé informace mohou být zkreslené, zavádějící, nepravdivé, nebo manipulativní. Měli bychom si ověřovat prameny, porovnávat různé názory, hledat alternativní vysvětlení, a nevěřit všemu, co vidíme nebo slyšíme.

(Toto je nezměněné znění, pouze zkrácené o jeden odstavec – viz tři tečky. Opravila jsem pouze jednu pravopisnou chybu, další tam buď nebyly, nebo jsem je nenašla 😊)

A přesně tím jsem chtěla začít.

Žijeme v úžasné době plné informací. Můžeme jich získávat kolik jen chceme a potřebujeme.

A proto můžeme mít neustálý přísun nápadů i kreativních řešení, které nás samotné často inspirují k úžasným nápadům na naše vlastní projekty a řešení.

O tom, že se z toho můžeme někdy cítit přehlcení dnes mluvit nechci. Ale spíš o tom, jak úžasné prostředí je to pro kreativitu, pro hledání nových řešení.

Často se pod dojmem novinek nadchneme: Co všechno bychom s tím mohli udělat! Ještě víc to funguje, pokud nad tím brainstormujeme v pracovním týmu. Každý má své nápady a rád se v téhle hypotetické rovině v zápalu nadšení přidá. V takovém nadšení je snadné vymyslet si nový projekt, pro který celý tým plane zápalem a nemůže se dočkat, až se do toho pustí.

To je samozřejmě ideální příležitost pro každý tým, každou firmu.

Ale mnohokrát jsem zažila, že přesně v tomto bodě daný projekt taky skončil. Nadšení časem vychladlo. Občas se pak na to někdo zeptal, většinou nadřízený v domnění, že pouhým dotazem pohne věci do pohybu, ale k ničemu to nevedlo.

A tak možná potenciální projekt zůstal ležet někde na dně šuplíku, v zapomnění. Do té doby, než s ním přišel někdo jiný, jiná firma, která ho dokázala dotáhnout k výsledku.

Uff!

Proč se většina skvělých nápadů nepromění v realitu?

Zkrátka proto, že chybí dvě další ingredience, stejně důležité jako ono prvotní nadšení:

• Jasný a konkrétní plán
• Tvrdá práce

Tak se pojďme podívat na to, jak proměnit nějakou vizi nebo nápad v konkrétní plán.

1. Cíl – začínáme od konce

Jako v řadě jiných případů i v tomto bychom měli začít od konce. Jaký je náš cíl? Co by nám tenhle projekt měl přinést?

Je sice skvělé, že jsme se nadchli, protože práce na takovém projektu bude celý tým bavit, ale bez byznysového cíle se neobejdeme. Ujasněme si, proč se do tohohle projektu vyplatí jít celé firmě, celému týmu nebo mě, jakožto podnikatelce. A cílem nemusí být jen zisk (i když ten bude asi dost častý 😊), ale třeba i získávání povědomí o mé značce, nebo zefektivnění fungovaní týmu apod.

Rozhodně si cíl napište. Také jsem mockrát zažila, se v průběhu práce na projektu cíle různých lidí rozešli a to bývá často cesta do pekel.

2. Evaluace proveditelnosti – vyplatí se mi do toho jít?

Dalším krokem proměny nápadu v plán by měla být jeho důkladná evaluace, čili zhodnocení realizovatelnosti. Než začnete například utrácet peníze měly byste si být jisti, že se vám vrátí. Nebo i tím, že čas, který vás to bude stát, se vyplatí. Tohle téma je ale velmi specifické a může se lišit v závislosti na dané myšlence, proto zde nepůjdu do detailů.

3. Průzkum trhu a ideální klient

Zorientujte se na trhu. Podívejte se, co v této oblasti už podnikla konkurence. Tohle neděláte s cílem zamítnout projekt hned v úvodu, protože konkurence už to má, ale proto, abyste se pak mohli odlišit.

Zkuste si sehnat i nějaká data. Budete se divit, co všechno lze dnes najít online zdarma. A vždy je lepší mít plán podložený čísly (ano, i tehdy, když čísla nejsou váš obor 😉) než ho celý postavit na odhadech.

Zamyslete se pořádně nad cílovou skupinou, kterou budete chtít oslovit. Není dobré cílit „na každého, komu by se váš projekt nebo produkt mohl hodit“. Spíš si sami pro sebe určete, komu by mohl nejvíce pomoci a taky komu ho případně budete rádi prodávat.

Budete-li například tvořit nový hubnoucí program, kterých je na trhu zcela jistě už nespočet, budete potřebovat jasnou konkurenční výhodu a dělat to „všeobecně známé“ jinak. A to dost výrazně. Protože v oboru, kde je velká konkurence potřebujete být na první pohled jasně odlišitelní.

4. Porcování

Rozdělte celý projekt na menší části, sekce. Pokud je například vaším nápadem vytvořit novou aplikaci, můžete projekt rozdělit na části jako design, vývoj, testování, marketing, prodej, atd.

Pokud vás na první dobrou nenapadá, jak projekt členit, pokračujte klidně bodem pět a pak jednotlivé body zpětně seskupte. Často se ona logika sekcí dostaví na základě jednotlivých úkolů.

5. Konkrétní úkoly

Začněte sepisovat vše, co je třeba udělat. Můžete postupovat odshora – tedy vzít každou sekci z bodu čtyři a přemýšlet nad nimi samostatně. Nebo prostě začněte sepisovat vše, co vás napadá a teprve pak jednotlivé body rovnejte k sobě. Ať už to uděláte pěkně postaru na malé lístečky, které pak na stole budete přeskládávat, nebo v nějakém moderním nástroji jako jsou mind mapy či Trello, fantazii se meze nekladou.

Ideální je vše řešit v týmu, nebo pokud jste na projekt sám, alespoň ho probrat s někým zkušeným, aby vám neuteklo něco důležitého. Řešila jsem za svůj život desítky projektů a vždycky (opravdu vždycky!) na něco nepomyslíte. Je ale dost velký rozdíl v tom na co. Pokud zapomenete na něco důležitého, jako je například povolení od úřadů, může vás to přijít draho nebo celý projekt předčasně zastavit.

6. Zpětná vazba

Získávejte zpětnou vazbu průběžně. Jak jsem zmínila v předchozím bodu, primárně diskutujte s kolegy nebo aspoň s někým spřízněným. Ale důležité je získat i zpětnou vazbu od širšího okolí.

Pozor ale na dobře míněnou zpětnou vazbu od kamarádek, které ani zdaleka nejsou vaší cílovou skupinou a nemají stejně podnikavého ducha jako vy. Mnohokrát jsem na mentoringu měla klienty, kteří měli tendenci celý projekt zrušit už v zárodku, protože jim někdo blízký „poradil“, že to je ztráta času a peněz. Protože komu věřit, když ne našim blízkým?

Tak v tomto případě ne!

Zpětnou vazbu sbírejte:

• Od vaší cílové skupiny – Myslí si, že by jim například vaše nová aplikace byla užitečná? Co by v ní chtěli mít?
• Od kolegů mimo váš tým
• Od lidí z oboru
• Od mentora

Buďte připravení na to, že se VŽDY setkáte s někým, kdo váš nápad ohodnotí jako úplně hloupý. (Opět mluvím z vlastní zkušenosti i ze zkušeností mých mentees.) Proto je potřeba získat zpětnou vazbu od více zdrojů. Teprve pak můžete udělat jakýsi „průměr“ a z něj vyvodit příslušné závěry.

7. Projektové řízení

Každý z úkolů byste měli upravit o příslušnou zpětnou vazbu, případně dopsat další z ní vzniklé úkoly.

Nakonec je poskládejte nejen do sekcí, ale i do časové posloupnosti, dle priorit. Každému úkolu přiřaďte očekávaný deadline a zodpovědnou osobu.

Všechny úkoly pak pečlivě hlídejte a řiďte. Minimálně na týdenní bázi byste svůj projektový nástroj měli aktualizovat, procházet úkoly, doplnit jejich aktuální status nebo další poznámky k vyřešení. Doplňovat nově vyvstalé úkoly (ty se totiž taky vždy objeví).

Zároveň byste už hotové úkoly měli zhodnotit a závěry vzít v potaz pro další kroky.

Odpovězte si například na otázky:

• Stihla jsem to v termínu?
• Odhadla jsem správně časovou i jinou náročnost?

Tyto závěry vám pomůžou v dalších krocích – nejen v úpravě termínů, ale například i v rozhodnutí, jestli v některé fázi nepožádat o externí pomoc.

A pak už vás čeká jen tvrdá práce. Pořád dokola.

Při ní je fajn si připomínat vlastní motivaci i prvotní cíl projektu, který jste si na začátku napsali.

Jen ti co vytrvají, zvládnou překonat všechny překážky, které se objeví a nevzdají se dokážou dovést projekt až do úspěšného konce.

Jaký projekt aktuálně řešíte? Zvládli jste ho přetavit z nápadu v akční plán?

Přeji vám všem hodně úspěšně zvládnutých projektů!