Last Updated on 16. 6. 2022 by Lucie Klabanová
Občas při práci s klienty v rámci hodnocení efektivity a plánování narazíme na situaci, které říkám: „nebyla na to správná doba”.
Většinou se jedná o nějakou naplánovanou aktivitu, kterou klienti neudělají i přesto, že na ní měli vyhrazený čas a odůvodňují to jistým vágním: „když ono to nešlo.”
Ano, existují situace, kdy skutečně není ta pravá konstelace na onu aktivitu. V takové chvíli je pak přemáhání se zbytečným a neefektivním trápením a výsledek nejspíš stejně nebude stát za to. Ale ze zkušenosti je takových situací jen minimum.
Častější je ta druhá varianta. Máte pocit, že teď není ta pravá doba, že zrovna na to nemáte náladu, nebo něco podobného. A právě v takové situaci pomáhají „startovače”.
Tenhle pojem, případně taky „spouštěče” nebo „nakopávače“, jsou mé vlastní naprosto neodborné výrazy 😊 pro uměle vytvořené pomocníky, kteří pomáhají překonat moje prokrastinační stavy a dokážou mi v různých situacích pomoci rychleji přemoct nechuť v začátku a přirozeně vplynout do činnosti, kterou mám plánovanou.
Jedná se o určité pomůcky, místa, situace, které spojíme s nějakou činností a tím si vytvoříme jakýsi reflex, který tyhle oblasti propojí. Je to vlastně něco jako pokus s Pavlovými psi – v tomto pokusu světlo = jídlo. V mé variantě například určité místo, vůně, zvuk = daná činnost.
Abych byla konkrétní uvedu příklad. Práce na blogu a specielně psaní článků či příspěvků na sociální média je pro mě kreativní činnost. A dostat se do kreativní nálady je pro mě, značně analyticky smýšlejícího člověka, poměrně náročné. Nemluvě o tom, že tyto činnosti dělám většinou po večerech, kdy se k té přirozené lenosti přidává i skutečná únava. Často se mi stávalo, že „nebyla ta správná chvíle” něco tvořit.
Ale pak jsem si tak nějak omylem vypěstovala právě zmíněné propojení. Když jsem si to uvědomila, bylo to opravdové WOW!
A tohle jsem opakovala několik týdnů, v pravidelných (naplánovaných) intervalech.
Tím jsem si vytvořila nejen návyk. Ale i jakýsi reflex na všechny uvedené „spoušťeče”, které navíc propojili všechny smysly – místo (zrak), tablet (hmat), nápoj (chuť a čich) a hudbu (sluch).
Po čase jsem začala pozorovat, že nápady přichází, jakmile aplikuji některé ze zmíněných spouštěčů (a nejlépe všechny) rychleji, odpadlo zdlouhavé přemýšlení nad prvními slovy článku a všechno začalo plynout mnohem hladčeji.
Může to vypadat jako zbytečnost, ale když sami vyzkoušíte, zjistíte, jak příjemně se vám bude vplouvat do činností, které jste často zbytečně odkládali. Někdy ta snadná řešení bývají ta nejlepší. ;-)
PS. Za nápad na tento článek děkuji mojí kamarádce Kláře z Čistírna těla i mysli, která je mou skvělou inspirací v rámci našich (nejen) mastermind setkání.
PPS. Právě jsem dopila čaj s medem a citronem :-)